Datum premiéry

Název baletního představení

Skladatel

Choreograf /

režisér

Poznámky

11. 1. 1920

Štědrovečerní sen

Mořic Anger

František Mach

Jednalo se pouze o hostování tanečního souboru z Přerova vedeného Annou Marií Psotovou!

Dirigoval Jaroslav Wilkonski.

8., 9. 5. 1920

Coppélia

Léo Délibes

František Mach

Jednalo se pouze o hostování tanečního souboru z Přerova vedeného Annou Marií Psotovou!

Dirigoval Jaroslav Wilkonski.

3. 9. 1920

Taneční evoluce

Václav Fabián

V tomto představení hrál Vladimír Nechyba – talentovaný tanečník, komik a choreograf, poté dlouholetý člen olomouckého divadla.

19. 11. 1921

Královna loutek

Josef Bayer

Vladimír Nechyba choreografie

/Václav Fabián režie

Historicky první premiéra baletu Českého divadla v Olomouci.

19. 11. 1921

Zpěvy noci

Fryderyk Chopin

Vladimír Nechyba choreografie

/Václav Fabián režie

Historicky první premiéra baletu Českého divadla v Olomouci.

16. 12. 1924

Baletní variace a pas de deux ze slavných baletů

Hostování ruské primabaleríny a choreografky Jelizavetty Nikolské.

25. 12. 1924

Cesta kolem světa

Choreografie Vladimír Nechyba

Zřejmě se jednalo o revuální úpravu hry Jeana Gilberta Cesta kolem světa za čtyřicet dnů s velkým podílem tanečních vstupů.

21. 1. 1927

Legenda o Josefovi

Richard Strauss

Max Semmler

Hostování režiséra Maxe Semmlera a jeho tanečníků – manželka Ammi Schwaningerová vystoupila jako Putifarka a Pierotka a Saša Leontjev jako Josef a Milenec Pierotky. Podílel se i domácí soubor, statisté a orchestr. V roli Sulamit vystoupila domácí primabalerína Anna Nechybová.

21. 1. 1927

Závoj pierotčin

Ernö Dohnány

Max Semmler

Podtitul taneční horor.

Hostování režiséra Maxe Semmlera a jeho tanečníků – manželka Ammi Schwaningerová

tančila Pierotku a Saša Leontjev Milence Pierotky. 

15. 3. 1928

Zlatník toledský

Jacques Offenbach

Vladimír Nechyba

V rámci této málo známé operety dal Vladimír Nechyba příležitost baletu v pantomimě v 2. jednání.

V roli Robusta tančil Josef Mohelský, Eufeminu Anna Nechybová, Dona Fraciosa

Viktor Jassik a Figara Otta Strejček.

4. 5. 1928

Kdy a Kde?

Karel Hašler

Vladimír Nechyba

Hudební revue, kde měl opět velkou příležitost baletní soubor. Hašlerovy písně instrumentoval Juraj Viliam Schöffer.

13. 2. 1930

Veselá vdova

Franz Lehár

Vladimír Nechyba

Opereta došla revuální úpravy, významně se na tomto představení podílel také balet, obsahovala i „boston acrobatique“.

26. 4. 1930

Hostování Jelizavety Nikolsky se svým souborem

Spolu s primabalerínou se představil i její nový jevištní partner Andrej Drozdov.

11. 4. 1931

Pták Ohnivák

Igor Stravinskij

Gabriela Dalgrénová-Wernegerová

Choreografii vytvořila hostující německá primabalerína, v hlavní roli Careviče se představil Viktor Jassik.

25. 4. 1931

Nikotina

Vítězslav Novák

Václav Poláček režie

Nikotina byla uvedena v Olomouci na popud primabaleriny a choreografky Elly Fuksové.

25. 12. 1931

Z pohádky do pohádky

Oskar Nedbal

Loris Relský choreografie

Spoluúčinkovali děti z baletní školy a statisté opery a činohry.

4. 10. 1932

Ztracený syn

Claude Debussy

Loris Relský choreografie

Tento dramatický výjev byl nastudován Adolfem Hellerem ještě s Pucciniho  jednoaktovkami Plášť a Gianni Schicchi, ale po dvou reprízách byl stažen z repertoáru.

25. 12. 1932

Labutí Jezero

Petr Iljič Čajkovskij

Loris Relský choreografie

Jednalo se o první a co do počtu tanečníků skromné představení.

25. 12. 1933

Pohádka o Honzovi

Oskar Nedbal

Josef Judl

choreografie

Představení bylo doplněno velkým množstvím statistů.

6. 4. 1935

Slovanské tance

Antonín Dvořák

Josef Judl

choreografie

Judlova úprava navazovala na první jevištní verzi Achilla Viscusiho, kterou schválil sám A. Dvořák.

6. 5. 1936

Vojna

Saša Machov

choreografie

Hostování E. F. Buriana, který uvedl tuto baletní a voicebandovou montáž.

5. 2. 1938

Hry o Marii

Bohuslav Martinů

Vladimír Smetana

choreografie

V této inscenaci měl výraznou úlohu balet, choreograf Vladimír Smetana tančil Démona v Sestře Paskalině, Ďábla v Mariken z Nimèque, partnerkou mu byla Olga Janotová.

4. 1. 1941

Nikotina

Vítězslav Novák

Jaroslav Häusler

choreografie

4. 1. 1941

Nosáček

Krešimir Baranovič

Jaroslav Häusler

choreografie

Baletní pantomima, kde titulní roli tančil sám choreograf J. Häusler.

17. 5. 1942

Z pohádky do pohádky

Oskar Nedbal

Slavibor Jindřich

choreografie

1. 10. 1943

Zlomené srdce

Zdeněk Folprecht

Slavibor Jindřich

choreografie

Scénická symfonie Zlomené srdce byla nastudována společně s jednoaktovkou Václava Kálika Jarní jitro.

22. 12. 1945

Šeherezáda

Nikolaj Rimskij-Korsakov

Bohumil /Loris Relský choreografie

22. 12. 1945

Coppélia

Léo Delibes

Marie Zavadilová choreografie

Choreografka tančila také hlavní postavu Svanildy.

24. 1. 1948

Labutí jezero

Bohumil /Loris Relský choreografie

Velmi komorní a skromné pojetí.

15. 1. 1949

Skříňka hraček

Claude Debussy

Stella Mertová choreografie

12. 3. 1949

Pan Twardowski

Ludomir Rózycki

Bohumil /Loris Relský choreografie

Jediné poválečné uvedení tohoto polského baletu.

10. 6. 1949

Vystoupení koncertní tanečnice Jariny Smolákové

Jiří Berkovec, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Bedřich

Smetana

Vystoupení se konalo v Redutě, spoluúčinkovala její sestra pěvkyně Svatava Smoláková.

26. 11. 1949

Pohádka o Honzovi

Jožka Sokol

choreografie

23. 4. 1950

Louskáček

Petr Iljič Čajkovskij

Josef Sokol

V Krajském oblastním divadle v Olomouci byl poprvé v historii divadla inscenován slavný balet Louskáček.

2. 12. 1950

Krysař

Filosofská historie

Pavel Bořkovec

Zbyněk Vostřák

Josef Sokol

Šéf olomouckého baletu byl prvním českým choreografem, který se vrátil k významnému českému baletu Krysař.

5. 5. 1951

Z pohádky do pohádky

Oskar Nedbal

Josef Sokol

27. 10. 1951

Viktorka

Karneval

Zbyněk Vostřák

Robert Schumann

Oldřich František Bernatík

9. 5. 1953

Bachčisarajská fontána

Boris Vladimirovič Asafjev

Ladislav Hunka

13. 3. 1954

Sůl nad zlato

Jan Hanuš

Ladislav Hunka

Jednalo se o československou premiéru tohoto baletu.

6. 4. 1955

Král Lávra

Maškaráda

Jaroslav Doubrava

Aram Chačaturjan

Miloslav Lipinský

Velkou popularitu v této alegorické pohádce získal Dmitrij Grigorovič jako král Lávra, Josef Rada jako Kukulín a Jozef Würzler v roli Šaška.

11. 2. 1956

Spící krasavice

Miloslav Lipinský

Petr Iljič Čajkovskij

15. 4. 1956

Les petit riens

Wolfgang Amadeus Mozart

Miloslav Lipinský

7. 4. 1957

Gajané

Aram Chačaturjan

Rudolf Macharovský

Choreograf dal schematickému baletu temperamentní a dramatický spád; v hlavní roli tančila Eva Gabajová a Gika alternovali R. Macharovský a L. Tajovský.

7. 11. 1957

Labutí jezero

(II. dějství)

Rudolf Macharovský

Petr Iljič Čajkovskij

Hlavním programem večera byla opera Kaščej nesmrtlený Rimského-Korsakova.

17. 11. 1957

Giselle

Italské capriccio

Adolphe Charles Adam

Petr Iljič Čajkovskij

Rudolf Macharovský

12. 4. 1958

Šeherezáda

Petruška

Nikolaj Rimskij-Korsakov

Igor Stravinskij

Rudolf Macharovský

Nastudování těchto titulů bylo v historii souboru významné pro jejich umělecké ztvárnění a výkony tanečníků.

17. 5. 1959

Komediantská poháska – O dárci radosti aneb: O zradě večnosti

Miloš Vacek

Jaroslav Mareš (libreto)

Rudolf Macharovský

7. 11. 1959

Labutí jezero

Petr Iljič Čajkovskij

Josef Škoda

Tato inscenace se později uplatnila při oslavách čtyřicátého výročí otevření olomouckého divadla a také k připomenutí čtyřicátého druhého výročí VŘSR. 

27. 3. 1960

Sluha dvou pánů

Jarmil Burghauser

Josef Škoda

Kritiky dílo celkově chválily, jak hudbu a choreografii, tak i výkony jednotlivých interpretů. I sám autor označil toto provedení svého baletu za dosud nejlepší inscenaci.

29. 1. 1961

Romeo a Julie

Sergej Prokofjev

Josef Škoda

Ruský balet Romeo a Julie byl na olomoucké scéně uveden ve Škodově nastudování vůbec poprvé. Premiéra nebyla sice perfektní, leč v rámci možností olomouckého baletního souboru dopadla výborně a výkony byly obdivuhodné.

26. 11. 1961

Šurale

Farid Jarullin

Josef Škoda

Toto je první československá baletní premiéra Josefa Škody, kterých však bude během jeho dlouhého olomouckého působení ještě několik. Šlezingrová, tehdy ještě jako host, podala oslňující výkon a byla velmi vysoce hodnocena v každé z recenzí.

28. 3. 1962

Pigment

Fritz Geisler

Josef Škoda

Některé recenze dílo velmi kritizovaly s jediným kladem, že „choreografie Josefa Škody převyšuje dílo samo“.

13. 1. 1963

Popelka

Sergej Prokofjev

Josef Škoda

Tuto inscenaci Josef Škoda nastudoval k dvacátému pátému výročí své divadelní práce. Po premiéře baletu ocenili zástupci Místního národního výboru práci choreografa Škody a předali mu čestné uznání MNV za umělecké práce v československých divadlech.

21. 12. 1963

Rhapsody in blue

Touha

Georg Gershwin

Václav Kolář

Josef Škoda

V poslední fázi práce ovlivnila autory zpráva o letu do vesmíru první kosmonautky Valentiny V. Těreškovové, proto se rozhodli věnovat jí své dílo.

(O baletu Rhapsody in Blue nemáme žádné zprávy.)

6. 12. 1964

Louskáček

Petr Iljič Čajkovskij

Josef Škoda

V hlavních rolích byli obsazeni vynikající interpreti Jiřina Šlezingrová a Jiří Bíbrlík.

16. 5. 1965

Paganini

Coppelia

Sergej Rachmaninov

Leo Delibes

Josef Škoda

Mnoho prostoru prokázat své umělecké kvality měl především Jiří Chládek, jenž ztvárnil jak titulní roli v Paganinim, tak i hlavní mužský part v Coppélii. S oběma balety se soubor představil na přehlídce baletních souborů v Karlových varech 20. – 25. června 1965 a sklidil zde velké ovace.

3. 4. 1966

Zlatá kačka

Jan Adam Maklakiewicz

Josef Škoda

Choreografie byla „ušitá“ hlavní představitelce na „tělo“, dominovala zde špičková technika a sama Šlezingrová balet přirovnala ke koncepci Labutího jezera. Inspiraci pro choreografii Škoda opět čerpal z polských národních tanců, které v této době pro účely inscenace intenzivně studoval.

2. 4. 1967

Milá sedmi loupežníků

Třírohý klobouk

Miloš Vacek

Manuel de Falla

Josef Škoda

Celý balet měl výrazně dramatizující charakter, typický znak Škodova rukopisu. Velmi kladné přijetí baletního večera ze strany diváků Škodu povzbudilo k nastudování dalších kratších inscenací.

24. 3. 1968

Doktor Faust

František Škvor

Josef Škoda

Premiéry se účastnil také samotný skladatel a byl s výkonem baletního souboru velmi spokojen. Za vynikající choreografii baletu obdržel Josef Škoda Cenu Oldřicha Stibora, a tímto dílem zároveň završil třicet let své nepřetržité umělecké činnosti.

16. 3. 1969

Pohádka o Honzovi

Oskar Nedbal

Josef Škoda

V roli Honzy podal vynikající výkon Jan Kubín a jako dvojice jeho lstivých bratrů tančili již osvědčení sólisté Jiří Bíbrlík a Emil Smetana. Brilantní výkon opět podala Jiřina Šlezingrová jako Královna lesů. Jednalo se od té doby poslední inscenaci baletu, který svého času lámal rekordy, a již téměř vymizel z českých jevišť.

16. 4. 1970

Baletti a 9

Pavouk křížák

Hanácké tance

Jan Novák

Vladimír Ambros

Václav Kolář

Josef Škoda

Na úspěchu baletního večera se podíleli kromě režiséra a uměleckého šéfa baletu Josefa Škody, dirigent Zvonimír Skřivan a autor působivé scény Jiří Procházka. Josef Škoda zde potvrdil, že se zpracováním látky ať lyrické, dramatické či folklórní nemá nejmenší problém.

14. 2. 1971

Ve vteřině života

Vzpoura hraček

Čestmír Gregor

Gioacchino Rossini

Josef Škoda

Jiřině Šafránkové za roli Kateřiny v baletu Ve vteřině života byla udělena Cena Oldřicha Stibora za rok 1971.

20. 2. 1972

Bachčisarajská fontána

Boris Vladimirovič Asafjev

Josef Škoda

Původní dramaturgické plány byly zcela jiné, a titul Bachčisarajská fontána byl zvolen až na poslední chvíli (čímž si Škoda také vylepšil svůj špatný kádrový profil). Přestože s Asafjevovým titulem nejdříve nesouhlasil, byl za jeho vynikající nastudování a skvělou premiéru baletu Škoda na schůzi divadla veřejně pochválen.

29. 4. 1973

Kamenný kvítek

Sergej Prokofjev

Josef Škoda

Recenze nešetřily chválou všech složek představení. „Zdařilá inscenace Kamenného kvítku je důstojným příspěvkem k dvacátému výročí úmrtí skladatele.“ „Lze litovat, že baletní premiéra je pouze jedenkrát za rok.“

27. 1. 1974

Z pohádky do pohádky

Oskar Nedbal

Josef Škoda

Množství postav dalo široké taneční možnosti celému souboru, a to v míře mnohonásobně vyšší než bylo u běžně uváděných děl obvyklé. Zejména Jana Hanáková v roli princezny Zlatovlásky skutečně zazářila.

16. 3. 1975

Ječmínek

Karel Horký

Josef Škoda

Ze sólistů zde opět nad ostatní vynikala ve dvojroli Jiřina Šlezingrová. Z dalších tanečníků zaujalo nejen taneční umění Jiřího Sekaniny, Štefana Mikluše a Oldřicha Martinoviče, ale také ostatních členů baletního sboru, kteří prokázali nadprůměrnou úroveň souboru.

6. 4. 1976

Pierot

Zdeněk Pololáník

Josef Škoda

Z baletních interpretů nutno jmenovat zasloužilou umělkyni Jiřinu Šlezingrovou v roli Květinářky a hostujícího Otmara Skopala (syn Šlezingrové, vynikající brněnský tanečník), který ztvárnil pantomimicko-taneční roli Jana Kašpara Deburaua.

15. 5

22. 5. 1977

Špalíček

Bohuslav Martinů

Josef Škoda

Balet měl u obecenstva velký ohlas i hodnocení kritiků bylo kladné.

K velké škodě divadla byla tato inscenace posledním nastudovaným dílem choreografa a šéfa baletu Josefa Škody.

8. 5. 1978

Podivuhodný mandarín

Carmen

Béla Bartók

Ščedrinova úprava opery G. Bizeta

 Karel Jurčík

Expresivní titul Bély Bartóka se na olomouckém jevišti objevil vůbec poprvé; v roli Dívky zde alternovaly Kateřina Pelzerová a Jana Hanáková, v titulní roli Carmen Eva Jahodová a Jiřina Šafránková.

8. 4. 1979

Sněhurka

Karel Jurčík

Zbyněk Vostřák

Toto představení bylo prohlášeno za ne právě šťastný počin olomoucké scény.

6. 4. 1980

Sněhurka

Zbyněk Vostřák

Karel Jurčík

František Preisler

Eva Jahodová dostala Cenu Oldřicha Stibora za vynikající výkon v roli královny v baletu Sněhurka, premiéra se ale zřejmě konala o rok dříve.

6. 4. 1980

Šeherezáda

Nikolaj. Rimskij-Korsakov

Karel Jurčík

Jiří Sekanina získal Cenu Oldřicha Stibora za nejlepší výkon v baletu Šeherezáda; Státní divadlo O.Stibora uvedlo balet při oslavách 60.výročí svého trvání a také v rámci Měsíce čs.-sovětského přátelství a v rámci Dnů kultury SSSR.

6. 4. 1980

Čarodějná láska

Manuel de Falla

Karel Jurčík

Státní divadlo O.Stibora uvedlo balet při oslavách 60.výročí svého trvání a také v rámci Měsíce čs.-sovětského přátelství a v rámci Dnů kultury SSSR

12. 4. 1981

Coppélia

Leo Délibes

Ulo Vilimaa

Na oplátku za ,,olomouckou“ inscenaci Její pastorkyňa v tartské opeře přijel do Olomouce Estonský choreograf tartského baletu, Ulo Vilimaa.

31. 1. 1982

Rapsodie v modrém

George Gerschwin

Karel Jurčík

31. 1. 1982

Američan v Paříži

George Gerschwin

Karel Jurčík

31. 1. 1982

Moře

Claude Debussy

Karel Jurčík

Marta Hradilová získala Cenu Oldřicha Stibora za nejlepší výkon v baletu Moře; poprvé byla jevištně ztvárněna impresionistická skladba Claude Debussyho Moře.

13. 3. 1983

Slovanské tance

Antonín Dvořák

E. Gabzdyl

11. 3. 1984

Roční doby

Petr Iljič Čajkovskij

Robert Balogh, j.h.

11. 3. 1984

Romeo a Julie

Petr Iljič Čajkovskij

František Vychodil

11. 3. 1984

Italské capriccio

Petr Iljič Čajkovskij

Ivan Hurych, j.h.

3. 3. 1985

Louskáček

Petr Iljič Čajkovskij

František Vychodil

Pavel Pokorný získal Cenu Oldřicha Stibora za velmi hodnotné hudební nastudování baletu Louskáček.

9. 3. 1986

Tiina

Lydie Austerová

Ullo Vilimaa, j.h.

Národní umělec Estonské SSR Ülo Vilimaa nastudoval v kostýmech a na scéně národní umělkyně Meeri Säre v československé premiéře balet Tiina národní umělkyně Estonské SSR Lydie Austerové.

8. 3. 1987

Pták Ohnivák

Igor Stravinskij

Robert Balogh

8. 3. 1987

Adagietto z 5. symfonie

Gustav Mahler

Robert Balogh

8. 3. 1987

Čtyři poslední písně

Richard Strauss

Robert Balogh

8. 3. 1987

Pia fraus

Karel Odstrčil

Pavel Šmok

6. 3. 1988

Z pohádky do pohádky

Oskar Nedbal

Boris Slovák, j.h.

30. 4. 1989

Hudba k ohňostroji

Georg Friedrich Händel

Petr Veleta

Jedná se o baletní triptych; choreografické kompozice vznikly na hudbu G. F. Händela – Hudba k ohňostroji, E. Griega – Z časů Holbergových, L. v. Beethovena – VII.symfonie; dirigoval Oldřich Bohuňovský.

30. 4. 1989

Z časů Holbergových

Edvard Hagerup Grieg

Petr Veleta

Jedná se o baletní triptych; choreografické kompozice vznikly na hudbu G. F. Händela – Hudba k ohňostroji, E. Griega – Z časů Holbergových, L. v. Beethovena – VII.symfonie; dirigoval Oldřich Bohuňovský.

30. 4. 1989

VII. symfonie

Ludwig van Beethoven

Petr Veleta

Jedná se o baletní triptych; choreografické kompozice vznikly na hudbu G. F. Händela – Hudba k ohňostroji, E. Griega – Z časů Holbergových, L. v. Beethovena – VII.symfonie; dirigoval  Oldřich Bohuňovský

24. 6. 1990

Svatební košile

Jan Novák

Petr Veleta

24. 6. 1990

Suita pro smyčcové nástroje

Leoš Janáček

Ivan Hurych, j.h.

24. 6. 1990

Dvojkoncert pro dva smyčcové

Bohuslav Martinů

Daniel Wiesner, j.h.

10. 3. 1991

Imaginace - Pokání

Franz Schubert

Vasilij Medveděv, j.h.

Baletní koncert je koncipován jako koláž z děl našich i světových choreografů; v představení vystoupili mladí absolventi z Leningradské státní konzervatoře.

10. 3. 1991

Imaginace - Poznání

Hector Berlioz

Vasilij Medveděv, j.h.

Baletní koncert je koncipován jako koláž z děl našich i světových choreografů; v představení vystoupili mladí absolventi z Leningradské státní konzervatoře.

10. 3. 1991

Imaginace - Pobavení

Jacques Offenbach

Vasilij Medveděv, j.h.

Baletní koncert je koncipován jako koláž z děl našich i světových choreografů; v představení vystoupili mladí absolventi z Leningradské státní konzervatoře.

8. 3. 1992

Marná patrnost

Louis Joseph Ferdinand Hérold

John Lanchbery

Jiří Kyselák, j.h.

Baletní soubor získal republikovou cenu za nejlepší kolektivní taneční výkon v baletu Marná opatrnost.

22. 12. 1992

Othello

Jan Hanuš

Jiří Kyselák, j.h.

Jeden

z nejúspěšnějších celovečerních současných tanečních dramat.

23. 5. 1993

Straussjáda

Johann Strauss

Serge Manguette j. h.

Nejednalo se o čistě baletní představení, které vzniklo ve spolupráci s operetním souborem.

3. 4. 1994

Notre Dame de Paris

Caesare Pugni

Marta Drottnerová

Premiéra se konala v době, kdy uplynulo 150 let od Pugniho premiérové realizace Notre Dame de Paris v Londýně; Olomoucký balet zařadil Pugniho dílo do svého repertoáru ještě za života Kateřiny Pelzerové, proto její nenadálý skon znásobil zaujetí baletu pro mistrovské zvládnutí Pugniho baletní poezie.

5. 3. 1995

Giselle

Adolphe Adam

Jiří Kyselák, j.h.

Jiří Kyselák dedikoval v programu tuto inscenaci Giselle bývalé šéfce baletu Moravského divadla v Olomouci, nedávno zemřelé Kateřině Pelzerové, jejímž dramaturgickým snem prý Giselle byla.

12. 4. 1996

Hoffmannovy povídky

Jacques Offenbach

Jiří Kyselák, j.h.

Tvůrcem scény byl scénograf pražského Národního divadla Josef Jelínek, dirigoval Američan Travise Hatton.

2. 5. 1997

Don Juan

Václav Kašlík

Jiří Kyselák, j.h.

V premiéře složeného večeru krátkých baletů, který připravil stálý host

choreograf Jiří Kyselák pod názvem Jen malou vášní plá, kdo vyslovit

ji může, byl zařazen úspěšný a dobře vystavěný český taneční titul Don

Juan skladatele Václava Kašlíka. Don Juan byl uváděn společně se Šeherezádou Nikolaje Rimského ­Korsakova.

2. 5. 1997

Šeherezáda

Nikolaj Rimskij-Korsakov

Jiří Kyselák, j.h.

V premiéře složeného večeru krátkých baletů, který připravil stálý host

choreograf Jiří Kyselák pod názvem Jen malou vášní plá, kdo vyslovit

ji může, byl zařazen úspěšný a dobře vystavěný český taneční titul Don

Juan skladatele Václava Kašlíka. Don Juan byl uváděn společně se Šehere‑

zádou Nikolaje Rimského ­Korsakova.

7. 11. 1997

Amulety smrti

Joaquino Rodrigo

Igor Ostapenko

Premiérové představení dvou baletních aktovek pod názvem Láska a smrt.

7. 11. 1997

Dáma s kaméliemi

Giuseppe Verdi

Vasilij Medveděv

Premiérové představení dvou baletních aktovek pod názvem Láska a smrt

20. 3. 1998

Manon

Jindřich Brabec

Zdeněk Prokeš

30. 4. 1999

Carmen

Georges Bizet

Robert Balogh, j.h.

29. 10. 1998

Labutí jezero

Petr Iljič Čajkovskij

Igor Ostapenko

22. 10. 1999

Dům Bernardy Alby

Albéniz Albinoni

Robert Balogh

Inscenace nese téma probuzení skutečného lidství.

22. 10. 1999

Svěcení jara

Igor Stravinskij

Jiří Kyselák

Inscenace nese téma probuzení skutečného lidství.

31. 3. 2000

Romeo a Julie

Sergej Prokofjev

Robert Balogh, j.h.

9. 3. 2001

Peer Gynt

Edvard Grieg

Jiří Kyselák

Světově proslulé dílo choreograficky připravil brněnský Jiří Kyselák ve spolupráci s pražským výtvarníkem Josefem Jelínkem a olomouckým dirigentem Tomášem Hanákem.

14. 9. 2001

Čtvero ročních dob

Antonio Vivaldi

Daniel Wiesner

Jedná se o obnovenou premiéru baletního večera Světlo a stín; tehdejší ředitel divadla Daniel Wiesner byl zároveň autorem choreografie, libreta, výtvarníkem scény a režisérem.

14. 9. 2001

Dvojkoncert pro dva smyčcové

Bohuslav Martinů

Daniel Wiesner

Jedná se o obnovenou premiéru baletního večera Světlo a stín; tehdejší ředitel divadla Daniel Wiesner byl zároveň autorem choreografie, libreta, výtvarníkem scény a režisérem.

22. 3. 2002

Madame Butterfly

Giacomo Puccini

Robert Balogh

italský dirigent a komponista Damiano Binetti vytvořil skvělé aranžmá Puccinoho opery; balet byl v Olomouci představen ve světové premiéře; Irina Popova jako Cio-Cio-San v rámci této role dostala Cenu za nejlepší taneční výkon v sezoně 2001/2002.

28. 3. 2003

Edith – vrabčák z předměstí

Petr Malásek

Libor Vaculík

Balet Moravského divadla v Olomouci zařadil do repertoáru ojedinělou

taneční formu – taneční muzikál Edith vrabčák z předměstí. Autorský titul

o životě slavné francouzské šansoniérky Edith Piaf připravili choreograf Libor Vaculík, skladatel Petr Malásek (nar. 1964), textař Václav Kopta (nar.

1965) a výtvarník Roman Šolc (nar. 1976). V ojedinělém jevištním tvaru,

kdy byl spojen taneční i pěvecký výkon, hostovala zpěvačka Radka Fišarová (nar. 1977).

7. 11. 2003

Don Quijote

Ludwig Minkus

Jiří Kyselák

30. 4. 2004

Slovanské dvojzpěvy

Antonín Dvořák

Libor Vaculík

Baletní představení uvedeno v rámci Divadelní flóry při příležitosti 100. výročí úmrtí A. Dvořáka; Choreograf Libor Vaculík připravil Slovanské

dvojzpěvy (výběr ze Slovanských tanců a Moravských dvojzpěvů), které kritika i odborná veřejnost označila za jednu z nejlepších choreografií posledních sezon.

30. 4. 2004

IX. symfonie „Z Nového světa“

Antonín Dvořák

Robert Balogh

Baletní představení uvedeno v rámci Divadelní flóry při příležitosti 100. výročí úmrtí A. Dvořáka; Choreograf Robert Balogh poprvé na českém jevišti předvedl taneční ztvárnění Novosvětské symfonie.

26. 11. 2004

Amadeus

hudební koláž

Robert Balogh

Hudební koláž sestavil Robert Balogh společně s italským dirigentem Damianem Binettim.

4. 2. 2005

Oněgin

Petr Iljič Čajkovskij

Vasilij Medveděv

4. 11. 2005

Carmen

Georges Bizet

Robert Balogh, j.h.

24. 2. 2006

Maškaráda

Aram Chačaturjan

Jiří Kyselák

26. 1. 2007

Marná opatrnost

Louis Joseph Ferdinand Hérold

John Lanchbery

Jiří Kyselák

30. 11. 2007

QUEEN

nahrávky QUEEN

Robert Balogh

Taneční zpracování životního příběhu zpěváka a frontmana kapely Queen Freddyho Mercuryho. Jednalo se o koláž z nahrávek skupiny QUEEN.

30. 11. 2007

The Beatles

nahrávky Beatles

Igor Vejsada

Jednalo se o koláž z nahrávek skupiny Beatles, kterou sestavil Igor Vejsada.

14. 3. 2008

Giselle

Adolphe Charles Adam

Jiří Kyselák

28. 11. 2008

Královna Margot

Hector Berlioz

Libor Vaculík, j.h.

6. 3. 2009

Radúz a Mahulena

Josef Suk

(koláž z děl)

Jiří Horák

13. 11. 2009

Macbeth

Kiril Molčanov

Robert Balogh

Jednalo se o první premiéru tohoto titulu na prknech olomouckého divadla.

12. 11. 2010

Louskáček

Petr Iljič Čajkovskij

Robert Balogh

18. 03. 2011

Frida

Elliot Goldenthal,

Astor Piazzolla, Gary Burton, Richard Galliano,

Arvo Pärt,

Benny Goodman,

Keith Jarret

Robert Balogh

Taneční zpracování životního příběhu mexické malířky Fridy Kahlo.

25. 11. 2011

Sen noci svatojánské

Felix Mendelssohn-Bartholdy

Vaculík, Libor j.h.

23. 12. 2011

Tarzan - král džungle

Robert Balogh

Robert Balogh

Jednalo se o spolupráci olomouckého baletního souboru s Baletním studiem při Moravském divadle.

29. 3. 2013

Jesus Christ Superstar